Radikální odpuštění a změna vnímání
Odpuštění je klíč k budoucnosti, prožívání přítomnosti a osvobození se od minulosti. Je prokázáno, že většina psychicky nebo fyzicky nemocných lidí žije s neodpuštěnými duševními zraněními. V mnoha případech jde o nevědomý stav, kdy se domníváme, že když nad něčím jen tak mávneme rukou, budeme silní a půjdeme dál, vše je rázem vyřešeno. V takovém momentě se může zdát vše v pořádku, avšak následky se většinou projeví až po měsících, letech, a to několikanásobně. Může to být smutek, lítost, strach, úzkost, odpor, různé nemoci apod. Někdy se může i objevit pocit a touha pomsty. Když dojde v životě k jakékoliv podobné překážce, musí dojít k radikálnímu odpuštění.
Nejdůležitější, avšak nejtěžší je odpuštění sobě samému. Měli bychom přijmout sami sebe, zbavit se všech pochybností o sobě, svých schopnostech a celkového pojetí našeho bytí. Neodpuštění sobě samému vede k sebelítosti, která má sebedestruktivní následky. Jakmile si dokážeme odpustit veškeré naše chyby nebo nedostatky, dáváme sobě samému svobodu, pocit míru a klidu. Až v takovém stavu jsme schopni odpustit jiným.
Neodpuštění těm, kdo nám v minulosti ublížili, vede k pocitům nejistoty, obavám, strachu v přítomnosti. Mohlo dojít k ublížení v raném dětství, které si nemusíme ani uvědomovat. Naše podvědomí však takové ublížení zaznamenalo velmi hluboko a dalšími špatnými zkušenostmi se ještě více prohlubovalo. Žijeme minulosti a okrádáme se tak o prožitky přítomnosti. Pokud dokážeme odpustit jiným, naplní nás láska a klid a začneme naplno prožívat okamžik.
Dalším krokem je prosba, aby nám bylo odpuštěno. Ať už jsme někomu ublížili vědomě či nevědomě, se záměrem nebo bez něj, v každém případě je důležité požádat o odpuštění. Uvolňujeme tak nejen naše vzájemné vztahy a veškerá pouta, ale především pak sami sebe.
Praktikováním kreativních cviků, které využívá systém IC, je možné dosáhnout absolutního odpuštění. Důležitým faktorem je udělat rozhodnutí a naleznout ochotu odpustit. Přiznat si své pocity a zranění, poohlížet se na křivdu nezaujatým přístupem a přijímat osoby bez ohledu na jejich vinu.